Jak to všechno začalo

Měla jsem spoustu energie, chutí a nápadů, jak psát tenhle blog a hlavně - proč ho psát. Máme rodinu a kamarády tak různě po světě a chtěla jsem, aby všichni včetně NĚJ měli možnost být v kontaktu, vědět o sobě, neztratit se a mít kde navázat. Když vás bude zajímat, jak se má a já zrovna nebudu brát telefon... Když budete mít volnou chvíli a budete ji s námi chtít sdílet v tichu... Když budeme mít potřebu vytroubit do světa, jaké máme zázračné dítě a co všechno dokáže... Když ho jednou bude zajímat, proč mu někdo říká Vítku a někdo třeba Lachlane... Napadala mě spousta vtipných poznámek a zajímavých postřehů. Ano, to bylo ten týden, kdy se Vítek narodil, vlastně to bylo už tu noc, kdy jsem mohla skály lámat a ohýbat železné obruče. Spal a spal a já si říkala času dost. Vítkovi jsou dnes přesně dva měsíce. Právě spí a vím, že když nechytnu příležitost za pačesy teď, tak pak už možná nikdy. A já vám chci o něm tolik říct. Asi už to nebude chronologicky, asi už si nevzpomenu na všechny neuvěřitelně vtipné postřehy z počátků mateřství, ale dejme tomu šanci. A budu ráda, když to budete komentovat, ptát se, psát, co vás k tomu napadá.